středa 29. května 2013

Petrželka nad zlato

Už jsem zmiňovala, že začít zahradničit z pozice panelákového dítěte není zrovna nejjednodušší. Člověk si nadělá plány, opájí se představami a sní o všem možném. Nebo spíš nemožném, jak se ukázalo.

Letos zatím sklízím jen petrželku. V plánech, představách a snech sklízím špenát, ředkvičky a jásám nad klíčící řepou. Přímé výsevy se bohužel nedaří tak, jak bych si přála. Špenát vystrčil pár umrněných lístků, vylezlo několik ředkviček a z celého pytlíku řepy se zatím objevily asi čtyři fialové nitě. Zalévání klíčících semínek zřejmě nelze nechat jen na přírodě.

Je to jako na houpačce. Pamatuju si to z loňska.



neděle 26. května 2013

Ze zahrady IV



Plány byly velké, protože jsem měla na zahradě poprvé po dlouhých letech zase spát. Ve vedlejší vesnici probíhala v jinak zavřeném kostele Noc kostelů s koncerty a občerstvením a takové slávy jsem se rozhodně chtěla zúčastnit. V kostele se vdávala naše babička, naše prababička se tam chodívala modlit každou neděli za každého počasí a naše máma na cesty do kostela s babičkou často vzpomíná. Přespat na zahradě se tedy přímo nabízelo. 

K účasti na akci jsem přemluvila sestru a vyrazily jsme. To, že jsme pak v poznávání vesnice pokračovaly v místní hospodě, už bylo trochu nad plán. Pletí a okopávání hrachu tak bylo příhodným trestem. Spíš bych si ale zasloužila na hrachu klečet. 

S vypětím všech sil jsem zvládla:

  • vyplít hrách a udělat oporu z provázků a větví
  • vyplít zbytek malin a vystříhat suché pruty
  • zasadit trochu kukuřice a řádek ředkviček
  • zalít sazenice z minulého týdne - vypadá to, že se chytly!
  • vypít litry černého čaje 

neděle 19. května 2013

Ze zahrady III



Jabloně na zahradě už odkvetly a na záhonech zářily orlíčky. Ony teda září všude možně, rostou jako divé v malinách, v jahodách, místo dávno uhynulého angreštu i na přední zahrádce do ulice. V rámci akce zachraňme alespoň ty maliny, které loni neskolila houba, čeká ale orlíčky radikální snižování stavu hned jak odkvetou. 

Dnes si můžeme odškrtnout tyto činnosti: 

  • Ostříhat odkvetlé tulipány a narcisky 
  •  Posekat trávu
  • Zasadit sazenice cuket a dýní a také jedno rajče
  • Vysít kukuřici
  • Vysít část semínek, která mi přišla z Ekozahrady pod věží
  • Vysít afrikány do květináče
  • Najít maliny mezi plevelem a orlíčky
  • V kůlně vyhrabat zahradní lehátko. Krásně se z něho kochá!

 Fotil muž, já se kochám.

pátek 10. května 2013

Cuketa v květináči




Jestli něco roste jako blázen, je to cuketa. Na fotce je jí osm dnů! 

I tahle semínka odrůdy Gambit F1 jsem koupila v pražském semenářství Biskupská zahrádka, ovšem už loni. Byl to jeden z těch momentů, kdy si paní prodavačka klepala na čelo. 

„A můžu to teda vysít rovnou na záhon?“ ptala jsem se v semenářství koncem května.
„Klidně, oni Vám to slimáci stejně sežerou.“




čtvrtek 9. května 2013

Biskupská zahrádka



Všechno zlé je k něčemu dobré. Musela jsem totiž vyrazit k lékaři, který ale sídlí nedaleko Biskupské zahrádky, klasického obchodu se semeny, cibulemi, sazeničkami a vůbec zahradními potřebami.

Do košíčku jsem nabrala dvě sazenice bazalky, které přijdou na balkon. Jeden libeček, který asi zůstane také na balkoně v květináči a pak semínka: brokolici, další ředkvičky, šťovík (?!) a kukuřici, to kdyby ji k plotu se sousedkou bylo málo. 

Ale šťovík? Zase impulzivní nákup čehosi, co ani nevím, jestli má smysl pěstovat. Někdy mám pocit, že si paní prodavačka po mém odchodu musí klepat na čelo. Dlouho zírám na pytlíky se semínky, studuju popisky na zadních stranách a pak vytáhnu takový hit!



PS: Bazalka by asi vypadala lépe, kdybych na ni nepostavila kilo jablek…