sobota 29. března 2014

O libečku

Při přípravě záhonku pro petrželku jsem minule v zahradě těsně pod povrchem narazila na takové zvláštní uskupení pupenů. Musím přiznat, že mi daly docela zabrat. Usilovně jsem se snažila rozvzpomenout, co že by to tam mohlo od loňska přezimovat. Silná vůně je prozradila. Libeček! 

Loni jsem koupila dvě sazenice do naší "bylinkové zahrádky", ale nějak mě nenapadlo, že libeček je z těch, co na zimu zatáhnou do země a na jaře se zase objeví. Brala jsem to jako sezónní záležitost a přitom se mu u nás celkem daří. Nevadí mu ani polostín, ani vlhko a takových bylinek je pomálu. Na rozdíl od yzopu nám chutná a jako tradiční bylinka se nám do zahrádky i hodí. Takže hurá, libeček!


středa 26. března 2014

Jak kvete zimolez

Těsně před zimou nám do zahrady přibyl moderní výkřik ekozahrad - zimolez kamčatský, keř s jedlými plody. Přišel poštou v hlubokém zimním spánku  a s napětím jsem čekala, zda obrazí.

 A hele ho! Ho ho ho!

neděle 23. března 2014

Ze zahrady III

V původním letitém jahodišti se jahody během posledních dvou tří let tak nějak samy vytratily. Než jsme se odhodlali k rekultivaci, chvíli to trvalo, ale věci se daly do pohybu! Na farmářském trhu v Klánovicích jsme zakoupili 12 sazeniček a bylo rozhodnuto. Jahodiště bude menší, část zatravníme, ale plocha s nejlepšími podmínkami bude zachována. 

Jarní rekultivací prošlo i maliniště. Drobné plevílky už si razily cestu a předbíhaly rašící maliny, na což jsem se nemohla dívat. Díry po uschlých prutech z minulých let jsme obsadili třemi novými, remontantními maliníky a těšíme se na výnosy. 

Dva maliníky jsou odrůdy Medea, která plodí na jednoletých výhonech a po sklizni se tedy všechny výhony odstraňují. Jako dobrý, ale kdo mi to na podzim připomene?

Třetí maliník je odrůdy Zeva II, což podle tohoto přehledu odrůd nebyla zrovna šťastná volba. Náchylný na houby. No snad případně padne pouze tento maliník a ne všechny.

Dále se náležité péče dostalo ještě česnekovišti a proběhl první výsev - petrželka!







neděle 16. března 2014

O ladoňkách

Mám slabost pro první jarní kytičky, radost, kterou s sebou po zimě přináší je nezměrná. V zahrádkách vyhlížím sněženky, talovíny a bledule. Zahlédnout přes plot ladoňky je ale vždycky něco extra. Nerostou už zrovna na každém rohu a mají krásně modré kvítky. Vidět ladoňku je pro mě pokaždé malý svátek. 

A minule v zahradě, v nejvzdálenějším koutě, který právě opustil uschlý pichlavý keř, jsem je našla! 

Nenáročné květinky, které po zimě vykvétají mezi prvními a které v zemi vydrží celý rok. Píšu si do diáře na září: přikoupit cibulky ladoněk a vystrčit na čestné místo.  

Edit: A na fotce a tím pádem i v zahradě je jaterník, jak mě upozornila Peťka z Dědečkovy zahrady. Díky Peťko, za napravení mého trapného omylu. Fotka ladoňky bude příští jaro a já si jdu přečíst něco o jaterníku...


čtvrtek 13. března 2014

Na co myslí zahrádkář v zimě

Do poloviny ledna jsem se strachovala, že česnek vyraší.
Od poloviny ledna jsem se strachovala, že česnek nevyraší.

A když jsem přijela na zahradu, byl všem obavám konec.



pondělí 10. března 2014

Ze zahrady II

Prioritou číslo jedna byl řez rybízů. Rybízy v zahradě jsou samé historické kusy a co jsem živa, tak si nevzpomínám, že by se někdy mluvilo o jejich řezu. Nastal čas. 

Vyzbrojili jsme se několika jednoduchými radami, dvojemi nůžkami a za chvíli bylo hotovo. Pryč šly větve evidentně staré, suché, mechovaté a také ty, které se křížily a ty, které šly "moc do plotu". Některé mladší vetve jsme zakrátili a z ježatých keřů tak vytvořili celkem úhledné rybízky.

Nevím, proč jsem si myslela, že řez rybízů je činnost na celý den. I proto, že nás bylo o dva páry rukou víc, stihli jsme ještě: 

  • vykopat suchý keř na přední zahrádce. Jak se jmenoval už jsem zapomněla. Je v nenávratnu. 
  • definitivně uklidit skleník, tedy odplevelit, přerýt a zakrýt půdu fólií
  • vyhrabat jahody - ty, které se budou rušit i ty, které nám zůstanou
  • zrýt kus zahrady, na který na podzim už nebyla ani síla, ani čas
  • a dále stříhat a uklízet drobnosti před novou sezónou a zasadit petrklíč a narcisy, které už ve svých květináčcích odkvetly

Krokusy jedou. Ani jsem nevěděla, že je jich na zahradě tolik.

pátek 7. března 2014

Březen, do zahrady vlezem aneb Ze zahrady I

Nevzpomínám si, že bych kdy na zahradě byla takhle časně zjara. V domečku byla ještě zavřená voda, ale jabloně volaly po řezu. Na našich sedm jabloních dam v letech jsme si pozvali pomoc a stromům se dostalo slušivé úpravy.

Jako ano, na kurzu řezu jsem byla, ale řez jabloní, které nebyly prořezávané několik let by mi mým tempem a mými pižlátky trval...no...asi taky několik let. Spokojila jsem se s tím, že vím, proč ty které větve zmizely a mohu šetřit síly na letní řez vlků.

Z toho, že jsem náhle na zahradě, jsem byla tak nadšená, že jsem nevěděla, do čeho bych se honem pustila. A tak jsem přistřihla tu to, támhle ono a první letošní zahradní den utekl jako voda...

Před...

...a po. Pod vrbou raší cibulky tulipánů a narcisek, které jsme sázeli loni na podzim.